Mapy relativního výnosového potenciálu 3. generace

Mapy, které rozdělují pole do jednotlivých produkčních zón, jsou alfou a omegou pro variabilní aplikace. Lze je použít ať už chcete sít, hnojit nebo třeba regulovat porosty. Letos přicházíme již se 3. generací map. Pojďme se podívat, jaké změny přinášejí.

Mapy relativního výnosového potenciálu jsou mezi odbornou veřejností již známé. Tyto mapy rozdělují jednotlivé půdní bloky na menší části, které mají různý výnosový potenciál – tj. očekáváme od nich různou úroveň výnosu. Za 6 let zpracovávání a vyhodnocování pokusů jsme shromáždili dostatek dat, která jsme využili v našem výzkumu, a letos přicházíme se zcela novou, již 3. generací map relativního výnosového potenciálu, které se ještě více přibližují realitě na našich polích.

Jaká data tedy vstupují do tvorby map? Je to kombinace různých zdrojů, které se vzájemně doplňují a zpřesňují výsledek:

Největší část dat tvoří detailní satelitní snímky z komerční konstelace Planet Scope s rozlišením 3x3 m na pixel s dlouholetou historií. Satelitní snímky zachycují tzv. vegetační indexy, které zachycují odrazivost infračerveného spektra od rostlin, a tedy i probíhající fotosyntézu.

Pro každou plodinu vybíráme snímky, které odpovídají průběhu vegetace – např. jiné časové období budeme vybírat pro porosty pšenice a kukuřice. Z toho vyplývá, že dalším vstupem při tvorbě map jsou historické osevní plány.

Variabilita se projevuje nejen v rámci jednoho půdního bloku, ale i mezi jednotlivými poli. Naše mapy se umí těmto rozdílům přizpůsobit a jednoduchým nastavením bonity polí přizpůsobí např. úroveň hnojení nebo výsevku podle výnosnosti.

Oproti předchozí verzi přibyla data z následujících zdrojů:

Model reliéfu krajiny nám umožňuje v mapách identifikovat paty údolnic, a tedy i místa, do kterých se přirozeně splavuje voda a živiny. Tato místa jsou velmi často také zónami s vysokým výnosovým potenciálem a např. do nich směřují vyšší dávky hnojiv. S využitím této funkcionality tak můžeme v patách údolnic dávky dusíkatých hnojiv snižovat, protože se sem živiny dostanou přirozeným pohybem vody v půdě.

Legislativní opatření, jako je maximální výměra osetá jednou plodinou, biopásy, obsevy, a další znamenaly výzvu pro tvorbu map. Satelitní snímky samy o sobě totiž nerozlišují jednotlivé plodiny v rámci jednoho honu. Proto jsme využili možností umělé inteligence, která nám umožnila automaticky identifikovat, jak byly půdní bloky dělené, rozdělit pole na jednotlivé části podle pěstovaných plodin a výpočet mapy tomu uzpůsobit. Jak bylo zmíněno výše, vegetační indexy jednotlivých plodin, ale i třeba biopásů, jsou různé a pokud budeme tvořit mapy na základě nedělených dat, nemůžeme dostat odpovídající výsledky.

Nejnovějším vstupem do tvorby map jsou

Integrace dat z výnosoměrů do tvorby map mění dosavadní pohled na mapy RVP a přináší tak zcela novou generaci. Podle analýzy stovek výnosových map víme, že reálné rozdíly ve výnosech v jednotlivých zónách jsou vyšší, než jsme schopni změřit ze satelitních snímků, tj. rozdíl mezi reálným nejnižším a nejvyšším výnosem na poli je větší, než rozdíl mezi nejhorší a nejlepší zónou v mapách relativního výnosového potenciálu.

Mapy 3. generace tedy budou na základě výnosových map upravovat variabilitu podle skutečného výnosu. Pokud nebude mít podnik výnosové mapy k dispozici, je možné využít sítě tzv. referenčních výnosoměrů z podniků v okolí.

Abyste se mohli spoléhat na vlastní data, pro naše zákazníky navíc nabízíme možnost dovybavit sklízecí techniku systémem Varistar Yield. Je kompatibilní s kombajny nejznámějších značek a pro ty, které jsou vybavené čidly průtoku zrna, umí vytvářet a analyzovat výnosové mapy. Cena zařízení je 14.990 Kč bez DPH a zahrnuje montáž zařízení i dopravu. Více informací najdete zde.